Souhláskolov

Výraz sluchové vnímání zdůrazňuje na první pohled především pasivní složku: přijímání informací podaných mluvenou řečí, tedy schopnost naslouchat, porozumět slyšenému a adekvátně na to reagovat.
Luk – lék – stejné souhlásky, různé samohlásky v jednoslabičných slovech
Pásek – písek – pozměněná samohláska ve víceslabičných slovech
Panda – pudl – rozlišení souhlásek b – p, t – d, h – ch, f – v, g – k na začátku slov
Roh – loď – rukáv – rozlišení souhlásek l – r, r – ř, l – ř na začátku slov
Cihla – cukřenka – rozlišení souhlásek c – s – z – č – š – ž na začátku slov
Strom – dům – rozlišení souhlásek na konci slov
Laň jako jabloň, nebo jako klokan? – rozlišení souhlásek d – ď, n – ň, t – ť na konci slov
Vetřelec – rozlišení c – s – z – č – š – ž na konci slov
Netopýr – vor – rozlišení souhlásek l – r – ř na konci slov
Křeček jako krysa, klokan, nebo křepelka? – rozlišení skupin souhlásek na začátku slov
Hrnec – cibule – slovní domino
Osel – lyžař – ředkvičky – slovní domino
Rajče – péro – souhlásky na začátku a uvnitř slov
Taxík – xylofon – souhlásky uvnitř a na začátku slov
Vidlička, okurka, rajče – vor – složení slova z počátečních souhlásek třech slov v daném pořadí
Kosa, ananas, rajče – rak – složení slova z počátečních souhlásek třech neuspořádaných slov