Prostorové vnímání - Pravolevá orientace

Motýli, čtyřlístky, jabloně, znaky a vlajky, jablka a ptáci – nalezení stejného obrázku nebo zobrazení 
Písmena – určení zrcadlově obráceného symbolu 
Pestrobarevné květiny – určení polohy barevného detailu 
Slunečnice – určení polohy písmene 
Na parkovišti a v parku – určení sousedícího předmětu 
Slova – určení sousedícího slova 
Fotbalový tým – určení sousedící postavy (vpravo/vlevo od, mezi) 
Česká republika – určení sousedícího písmene (vpravo/vlevo od, mezi) 
Ptačí budky – přiřazení obrázku k schématu (v, na, mezi, před, vedle) 
Vitaminová hostina – nalezení stejné polohy (10 předložek) 
Pyramida zvířat – určení polohy zvířat 
Oznámení krále – určení polohy slov 
Noemova archa – přenášení polohy zvířat do tabulky 
Rozřezaná pohlednice – složení deseti částí do celku podle předlohy   Proč si oblast prostorového vnímání zaslouží obzvlášť velkou pozornost?
Orientace v prostoru není jen nezbytná pro bezpečné chování v silničním provozu (rozhlédnutí se před přecházením ulice, „čtení“ směrových šipek či ukazatelů apod.), ale i užitečná při pohybových aktivitách (sport, tanec, turistika apod.). Zároveň je jedním ze základních pilířů předčtenářských dovedností(dovedností, které usnadňují dětem proces učení se číst a psát) a nepostradatelným předpokladem pro dorozumívání se s okolím, tedy pro plnohodnotný společenský život.
Do oblasti prostorového vnímání spadají s ohledem na získávání předčtenářských dovedností následující témata: pravolevá orientace, zrcadlení a otáčení, perspektiva, orientace na stránce knih a sešitů a v tabulkách (tedy v dvojdimenzio­nálním prostoru), orientace a pohyb v trojdimenzionálním prostoru (představa). V rámci nové řady „Prostorové vnímání“ budou těmto tématům postupně věnovány zvláštní soubory.
Jaký význam má správně vyvinutá pravolevá orientace v rámci přípravy na proces učení se číst a psát?
Je nezbytnou dovedností při:
– vyprávění zážitku, popisu obrázků apod. (ve spojitosti s předložkami);
– sledování písmen a řádků (zleva doprava);
– rozlišování podobných abstraktních symbolů, tedy při identifikaci písmen, které se od sebe liší podle vzájemné pozice čárek a obloučků (např. b-d-p-q).
Předpokladem prostorového vnímání je bezpochyby vnímání jako takové, tedy vizuální vnímání (pozorování, přesné dívání se). Této oblastí je věnována již ucelená řada Oko a ruka – Vizuální vnímání (nácvikové tituly 1701, 1702, 1703, 1704) a testovací titul 1440 – Předčtenářské dovednosti 1 – Vizuální vnímání k prověřování připravenosti dítěte na proces učení se číst a psát.
Úzce spojené s vizuálním a prostorovým vnímáním je také obsahové vnímání obrázků, tedy porozumění informaci, kterou obrázek (a následně slovo, věta, text) sděluje. Této oblasti je věnována další nová řada v rámci učebního systému Logico.
Souvislost mezi uvedenými oblastmi a vývojem dovedností lze vysvětlit na příkladu „šipky“:
zatímco si děti v oblasti vizuálního vnímání procvičují sledování obrysu šipky, identifikování jejího tvaru, odlišení tohoto tvaru od jiných tvarů apod., tak se v oblasti prostorového vnímání učí určovat a sledovat směr, kterým šipka ukazuje, a v oblasti obsahového vnímání se učí propojit šipku s okolím, ve kterém se nachází. Například se učí „číst“ různé dopravní značky (výstraha, příkaz, zákaz vztahující se na směr). Nahradí-li se v tomto příkladu „šipka“ písmenem, tak se vztah uvedených oblastí (vizuální, prostorové, obsahové vnímání) k procesu učení se číst jednoznačně projeví jako
a) identifikace písmen, 
b) spojení písmen ve slova a slov ve větu (v předem daném směru) a
c) porozumění (čtení s porozuměním) slovům, větám a textům.

16 různých karet, určeno pro předškolní stupeň MŠ a první až druhý ročník ZŠ